Podcast: Play in new window | Download
Naprogramovat státní zakázku na elektronické dálniční známky v hodnotě 400 milionů za víkend? Podařilo se to při hackathonu skupině programátorů, které naštval přístup českých úředníků i politiků. V podcastu se zamýšlím nad vztahem státu ke svým IT zakázkám.
Programátoři dobrovolníci o víkendu při hackathonu #znamkamarada sfoukli zakázku, která měla spolknout 400 milionů korun z kapes daňových poplatníků. Soukromá aktivita podnikatele Tomáše Vondráčka zaměstnala šedesátku lidí na padesát intenzivních pracovních hodin.
Začali v pátek večer. V neděli už veřejnosti představili fungující e-shop pro nákup dálniční známky i nástroj pro ověření její platnosti podle registrační značky. Za korunu, dvě nebo tři si můžete pokusnou známku koupit. Výtěžek jde na dobročinné účely.
Ukázali politikům i úředníkům, že se dá takový projekt vytvořit efektivně, transparentně a levně.
Politická hra, rychlé firmy. Zakázka, která sesadila ministra
Nyní už bývalý ministr dopravy se rozhodnul v zakázce pokračovat i přes velkou nevoli odborné IT veřejnosti. Všude na sociálních sítích i v médiích byla vláda pod palbou kritiky i posměchu. Běžný e-shop nemůže přece stát 400 milionů. Navíc dalších 400 milionů chtěl stát zaplatit za vytvoření sítě prodejních míst pro elektronické známky, například na čerpacích stanicích.
Několik dnů kauza plnila stránky novin. Premiér se rozhodl odvolat ministra dopravy, mimochodem nestraníka a tzv. odborníka, Vladimíra Kremlíka. Na jeho místo dosadil prozatímně svého ministra průmyslu Karla Havlíčka. A ten obě zakázky obratem zrušil.
Hackathon je šou. Úředníci nevědí, co chtějí
Odborníci vědí, že hackathon je šou, jakýsi ultramaraton programátorů. Nemůže a neměl by nahradit poctivě odvedenou projektovou práci. Jenže u nás máme dlouholetý problém ve spolupráci soukromých IT firem s úřady.
Největší tendry na informační systémy se zadávají jako monolitické bloky v hodnotě stovek milionů, někdy miliard korun. Firmy si stát vybírá nekoncepčně, tendry pak končí u soudů. Úředníci u výslechů na policii. Tedy pokud se vůbec nějaké veřejné výběrové řízení vyhlásí. Mnoho zakázek zadají úředníci napřímo. A tak tomu mělo být i u elektronické dálniční známky.
A nebyl to jediný otazník kolem této zakázky. Nahradit tisk a distribuci papírových známek mělo každoročně státnímu rozpočtu ušetřit stovky milionů korun. Jenže jiné a naprosto zbytečně zaplacené stovky milionů korun měly směřovat do utajeného projektu.
Firma, která zakázku dostala, už s ministerstvem dopravy spolupracovala na vývoji konceptu elektronické dálniční známky. Pokud společnost spolupracuje na zadání a zároveň zakázku posléze v neveřejném výběrovém řízení získá? To je špatně. Jiná konzultantská firma pracovala na projektovém řízení. Majitelova manželka je šéfkou IT ve Státním fondu dopravní infrastruktury, který zakázku řídil. Takové jednání je naprosto neetické.
Kudy ze šlamastiky ven
Pokud bychom měli státním úředníkům poradit, co si z kauzy dálničních známek mají odnést? Tak především, miliardové ceny za informační systémy nejsou zárukou, že takové systémy budou fungovat a že jsou peníze vynaložené účelně. Právě nyní Ministerstvo práce a sociálních věcí ohlásilo vypsat zakázku na informační systém za 2,5 miliardy korun na výplatu sociálních dávek.
Správně fungující systém by měl být složen z jednoduchých funkčních modulů. Podobně jako třeba osobní automobil. Aby každý díl mohli vyměnit v jakémkoliv autoservisu. Moduly se složí ve funkční celek bez ohledu na konkrétního dodavatele. Úřad a jeho zaměstnanci mohou ručit za chod systému a v případě nutnosti vyměňovat jednotlivé náhradní díly sami vlastními silami nebo vysoutěžit nejvhodnějšího dodavatele.
Stát by ke změně měl donutit i velké hráče na IT trhu. Všem ale zřejmě patová situace vyhovuje. Změnit systém vyžaduje nejprve změnit myšlení českého politika i českého úředníka.
V České republice existují minimálně dvě neziskové technologické iniciativy. Hlídač státu (hlidacstatu.org) a Česko.digital (cesko.digital) mají cíl: Pomoci státu tam, kde IT málokdo rozumí. Uvědomují si, že pomoc je záležitostí promyšlené projektové práce. V případě Česko.digital z velké části také dobrovolnické.