Rozhovor z původního Jóga Magazínu, který jsem s Katarínou vedl v roce 2011. Od té doby uběhlo mnoho času. Katarína má vlastní jógové studio jogaatelier.cz a také vlastní web mikulandova.cz. Józe se věnuje stále.
Začínala jako karatistka a zdravotní sestra. Osud jí přihrál do cesty jógu a zavál do Česka. Jogínka Katarína Mikulandová.
Jeden ze čtenářů se na mě obrátil, že by rád začal s jógou, ale neví, kterou si vybrat. Rozhodně nechce jen fyzicky cvičit, žádnou zumbu. Lákají ho širší rozměry jógy, meditace a podobné. Co bys doporučila ty?
Hatha jógu, to je prazáklad. Pro kohokoliv, jakkoliv zdatného cvičence, zdravého, nemocného, mladého, starého, ženu, muže. Další styly míří na příznivce větší dynamiky. Váš čtenář může navštívit vinyasu, ashtangu, prana vasya nebo powerjógu. Záleží na něm. Ale pokud se chce zajímat opravdu do hloubky, u ashtangy, vinyasy nebo hatha jógy jistě najde i filosofickou hloubku, kterou nejspíš hledá. Dokonalou techniku zase najde u Iyengar jógy.
Ashtanga je tvrdá, jóga indických bojovníků.
Pokud to dotyčný vyžaduje, ashtanga je směr pro něj přímo určený. Od cvičence vyžaduje sebedisciplínu a každodenní praxi. Jsou však i lidé, kteří potřebují začít jemněji.
Však ty jsi začínala s jógou tak trochu bojovně?
Za to mohou mí bratři, kteří se o mě asi báli, tak mě přihlásili na karate. Od třinácti jsem cvičila doma na Slovensku za Slavii Medik Martin. Tehdy se začínalo s ženským kumite, zápasem. Děvčat bylo málo, svým způsobem jsem si připadala důležitá. Měla jsem štěstí na perfektní učitele. Naučili nás nejen techniku ale byli důslední v etice a filozofii karate, což najednou ze cvičení vytvoří krásné bojové umění.
Jednoho dne jsi ale přesedlala na jógu.
Dospěla jsem a taky se chtěla líbit klukům, což se zlomeným nosem, nebo modrým okem moc nešlo (smích). Zalíbily se mi dýchací katy – sestavy bez soupeře. V tom zpětně vidím základ jógy. I když je karate kontaktní bojový sport, je o dýchání, soustředění, ztišení. Před zápasem jsem klečela v koupelně a nějakým způsobem jsem si připravovala půdu, myšlenky. Možná už jsem v té době meditovala, nevím. Dnes bych to nazvala sankalpou, pozitivní vizualizace, upevnění vnitřního přání. A pak jsem vstoupila na tatami a odcházela většinou jako vítězka (smích).
Kde ale nastalo to osudové setkání s jógou?
Poznala jsem se s mladou slečnou, miss fitness Slovenska Janku Tomkovou. Procházela zvláštním stavem. Upoutaná na lůžko, úplně ochrnutá. Starala jsem se o ni jako zdravotní sestra a velmi mě to vzalo. Proč taková krásná žena, která byla před pár lety úplně zdravá, živá, nádherná, skončila tak, jak skončila?
Potom jsem se dozvěděla, že studovala jógu v Indii a její čisté tělo zareagovalo na tehdy běžný lék jako na jed. Skončila v kómatu. Nikdo jí nedával šanci, možná jen rodina. Blízcí věděli, že bude žít. Začala se pomalu vracet k životu.
Janka si začala vizualizovat práci svého těla, svalů a za pár dní odjížděla z nemocnice na vozíku. Pár měsíců na to chodila o berlích a za dalších pár měsíců normálně chodila a cvičila jógu, i když s kardiostimulátorem pod kůží. Janka se díky své vnitřní síle z toho dostala. Má vlastní jógové studio v Martině. Žije, cvičí, pomáhá, léčí.
Začala jsem o józe přemýšlet a už jsem od ní neodešla.
Své profesi pečovatelky o lidi jsi zůstala věrná.
Myslím že jsem se narodila jako zdravotní sestra a neustále budu chtít pracovat s člověkem, lidským tělem, ošetřovat ho na všech úrovních. Jóga je jedním ze způsobů, jak tělo ošetřovat a přitom nebýt ve zdravotnictví. Nyní se živím jen jógou. Živím se tělem (smích).
Opravdu si myslíš, že jóga pomůže v každé situaci?
Sama jsem měla nedávno bolavá ramena z přemíry cvičení a z vnitřního neklidu. Ptala jsem se na fakultě svých studentů, které učím jógu. Odpověděli: „Vezměte si tři týdny volna a ibuprofen!“ Naordinovat každému prášek a klid, to může někoho i zabít (smích)! Mně osobně nakonec pomohla akupunktura. Kdyby tak šla ruku v ruce západní medicína s východní. Řešil by se celý člověk, ne jen ramena, nebo záda, ale celková tělesná konstituce, i psychika, práce, únava, vztahy, rodina, proste vše, co nám ovlivňuje život.
Nechtělo to zacvičit si ještě víc?
Možná. Jenomže když už něco vnímáme jako bolest, jsme blízko ubližovaní si, což odporuje Jamě a Nyjamě. Když ubližuji sobě, jak můžu vést lidi k neubližováni si? Tělo nám má sloužit dlouhé roky. Je důležité vnímat jógu jako takovou. Přemýšlet o tom, co dělám, poroč to dělám. Dodržovat určitá pravidla, kodex, třeba Patanjaliho osmistupňová stezka, pravidla která jsou nesmírně důležitá a vzájemně se prolínají na všech úrovních.
A na co myslet při cvičení?
I když vám přijde někdy hodina jógy náročná, ruce a nohy se klepou, táhne to, vnímáte vše intenzivně, ve finálním postavení ásany je důležité naprosto se uvolnit a pocítit krásu. Někdy říkám dosedněte lehce jako motýl. Lidé se smějí, že mají být lehcí jako motýl s nohama na ramenou a zvednutýma rukama. Jenže stačí na motýla pomyslet nebo se jen letmo usmát a vše se zdá jednodušší.
Občas se usměju, ale považovat se po pár letech cvičení jógy za motýla? Tak daleko tedy nejsem a určitě nejsem s tímto pocitem sám (smích).
Mnoho lidí považuje paščimóttánásanu za nepříjemnou, kvůli zkráceným zadním stranám stehen a bedrům. To je ale moc pohodlná pozice. Kolikrát malé děti v té poloze usnou! Ale dospělým naběhne žíla na čele a sotva dýchají! Všichni musíme nějakým způsobem rozvíjet pohyblivost, protože ji máme uvnitř sebe. Nechat tělo rozpomenout na to, co dávno umělo.
Ve dvou letech jsi všechno uměl automaticky a potom nastalo třeba mnoho let pauzy. Nemusel jsi potkat toho správného učitele tělocviku. A tělo zapomnělo. Teď mu musíš dát čas, aby se rozpomnělo na to, co dávno umí. Cvičit, cvičit, cvičit. Vždyť stačí jít na procházku, jít si zaběhat, nepotřebuješ k tomu žádnou drahou pomůcku. A je to určitě lepší než dva měsíce před letní sezónou mučit v posilovně na posilovacích strojích.
Odráží se stav mysli na pohyblivosti těla?
Většinou se hrbíš, když jsi smutný, nespokojený nebo se stydíš. Ale když se nadechneš, narovnáš, najednou máš více sebevědomí, více vidíš, víc energie přijmeš středem těla. Otočit solar plexus směrem ke slunci. Nabít svůj solární panel (smích)!
Máš také zkušenost z kolébky jógy – Indie?
Ano, podívala jsem se tam díky přátelům. Dodnes žiju energií z Indie. Překrásná země. Fascinovaly mne tváře lidí, jejich úsměv, pohoda. Děti tak veselé a pružné a to neměly tělocvik jako my. Jdou na dvorek, kde mají rozprostřené kusy látek a na nich si zacvičí několik ásán.
Nikde jsem neviděla větší čistotu než v Indii. Nemyslím fyzickou čistotu. Myslím jejich čistotu mysle, ducha, pokorné postoje. Pokora je vůbec vlastnost, kterou my Evropané hodně postrádáme. Ale kdybychom jen o trochu více pokory přidali, mohl by svět být lepší. Ale to jsme zpátky u toho, že bych chtěla jógou měnit svět.
Jóga – východní tradice, proč se k nám stěhuje?
Lidé potřebují v něco věřit a zprofanované ideologie, které je v našem prostoru nutily věřit, těch má mnoho lidí dost. A tak je nahradí třeba jóga. Třeba jen fyzické cvičení, někdy více móda, kterou cvičí mnohé celebrity. Lidé sami rychle poznají, že když se ke svému tělu chovají dobře, tělo jim to později vrátí. A pak se začnou chovat hezky i k ostatním.
Mým snem je z klidným hlasem a hlavně klidným srdcem odpovědět někomu, kdo mi právě v autě vynadal, že jezdím jako husa: „Milý pane, i já vám přeji krásný den“. Myslet to upřímně a třeba už nikdy žádný holce nic podobného neřekne! Dnes už pořekadlo kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem (s úsměvem) neplatí, to je škoda.
Zkoušela jsi třeba i tai-chi?
Je nádherné, ale bohužel jsem ho nikdy necvičila. Připomíná mi to tanec, volnost, souznění. Něco podobného zkoušíme s jóga rhythm. Tělo mi nabízí ásány, nikoliv můj rozum. Zažívám při cvičení jógy plynulost, co tělo chce, co potřebuje, tak cvičí. Myslím jen na daný okamžik.
Nebo sestavy kata. Dýcháš a čaruješ s rukama, nohama. Velmi podobné tai-chi. Mně ale už dnes stačí jenom jóga, berte mne prosím s rezervou, protože vidím jógu všude.
Ukazovala jsi mi jóga rhythm, způsob téměř taneční jógy, propojování jednotlivých pozic úplně hladkými pohyby a jejich několikeré opakování.
Kouzlo plynutí, tzv. flow lekci, si můžu dovolit s malinko pokročilými lidmi ve třídě. Už jsou zvyklí na určitý sled pozic a nechávají se unášet na vlně. Jóga rhythm je velmi jemný. Nejdeš úplně do hluboké ásány. Několikrát pomalu rozhýbáváš pozici. Od malého po největší rozsah, postupně prohlubuješ dech. Třeba popáté jsi v daleko větším rozsahu, než kdyby ses tu pozici snažil zaujmout napoprvé. Jako ten motýl, který dosedá na květ.
Chce to trochu si zablbnout, hrát si s tělem. Pracovat můžeme v práci, nemusíme pracovat i na hodině. Tedy kromě lektora, ten to má v popisu práce.
Kde si s tebou mohou lidé zacvičit jóga rhythm?
Zvláštní lekci jóga rhyhtm nebo spíš vinyasa flow jóga uspořádáme 19. května a 21. května v Omyoga studiu na Kačerově. Přijede irská „sound and journey“ terapeutka Anna Malone, nádherně zpívá, hraje na tibetské mísy a na kytaru, tvoří meditační hudbu. Spojíme živou hudbu a flow cvičení. Sama jsem ji zažila v Londýně, mezi stem jogínů z celého světa, naskakovala nám tou krásou husí kůže.
Páteční hodiny s tebou jsou plné lidí.
Jsem překvapená a jsem nesmírně ráda. Doufám, že tyto lidi jóga nepustí. A když pustí, tak jsem ráda, že se mnou byli chvilku teď a tady!
OM NAMO BHAGAVATE VASUDEVAYA (hravost, radost, lehkost v živote)
