Rubriky
Komentáře

Rozšířený komentář: Český stát neumí své podnikatele v časech krize podpořit

Jak zachází stát se svými podnikateli, kterým pandemie a následné rozhodnutí vlády ze dne na den zavřelo byznys? Vláda po měsíci a půl podpořila živnostníky. Některým firmám půjčila bezúročně. Jenže nikdo neví kterým. Reálné peníze totiž nikdo neviděl. A pomoc majitelům firem vyplatit mzdy zaměstnancům? Podmínky tak přísné, že tři čtvrtiny žádostí zůstaly zamítnuty.

Čechy pokulhávají za Berlínem

Koronavirus zavřel podnikatele na celém světě. Například Berlín zachránil na konci března živnostníky od jistého krachu minimálním měsíčním příspěvkem 5000 eur. To je přibližně 135 tisíc korun. Mohli žádat až o dvojnásobek. A pokud sami ještě někoho zaměstnávali? Náležel jim dokonce trojnásobek. Jeden den po internetu požádali, druhý den měli peníze na účtu. Jenže pojďme zpět do naší české reality.

Česká vláda protlačila parlamentem svou pětadvacítku, tedy dvacet pět českých tisícikorun pro živnostníky za březen a duben. To je v přepočtu na měsíc asi o 240 tisíc méně než mohl dostat berlínský živnostník. Čeští živnostníci tak v těchto dnech dostávají první vlnu podpory na své účty. Přesně po měsíci, kdy většinu z nich nechala vládní uzávěra prakticky bez příjmů.

Každému bude náležet kompenzace 500 Kč na den i v dalších měsících. Snad bychom neměli vyslovovat termín kompenzace. Neboť kompenzovat vláda kolektivně odmítla. Za škody způsobené zákazem vycházení a zavřenými provozovnami nechce nést žádnou odpovědnost. 

Pomůže tedy pětistovka denně? Udržet si třeba nájem provozovny bez příjmů od zákazníků? Nejspíše ne. Protože pomoc na rozdíl od toho, jak postupují v Berlíně, přichází zoufale pozdě. Zatímco v Berlíně měli vyřízeno ihned a peníze do druhého dne, peníze od českého státu se loudají. Doufejme, že taková opožděná podpora bude dávat ještě nějaký smysl?

Covid: Úvěrové dostihy a sázky

Pomocí pro větší firmy se měly stát bezúročné úvěry Českomoravské záruční a rozvojové banky s názvem Covid. V první vlně půjčoval přímo stát, ale jen omezenou částku. Limitu dosáhly žádosti za pár dní. Další pomocí měly být alespoň záruky za běžné komerční úvěry. Ty zmizely vždy během pár hodin. A pak si někdo uvědomil, že pražské firmy doteď nemohly žádat a že také potřebují pomoc. Speciální program pro pražské firmy se uzavřel dokonce do deseti minut od svého spuštění. 

Poctiví podnikatelé na sociálních sítích přístup státu nechválí. Slíbené rychlé úvěry neexistují. Nikdo z nich nemá půjčené peníze na účtu. Nikomu není jasné, jak se taková podpora mohla vyčerpat v řádu hodin nebo minut v případě Prahy. Jako kdyby se snad do programu přihlásili jen ti nejzdatnější, kteří měli žádosti předpřipravené.

Českomoravská záruční a rozvojová banka nezvládá základní komunikaci se svými budoucími zákazníky ani s novináři a občanskými aktivisty. Nepřiznává si svá selhání. Naopak nakupuje reklamu na sociálních sítích, kde prezentuje své úspěchy a úvěrové programy. I když už je jejich příjem dávno zastaven. Mluvčí banky za četné dotazy blokuje občany (včetně autora tohoto textu) na Twitteru a neodpoví na základní dotazy položené veřejně.

Antivirus: Podpora zaměstnavatelů 

Máte zaměstnance a potřebujete příspěvek na jejich práci? Můžete se obrátit na ministerstvo práce a jejich program Antivirus. Jedna zásadní podmínka ze všech: zaměstnanec, o jehož podporu žádáte, nesmí být ve výpovědi. Podnik má nulové příjmy, propustí zaměstnance s výpovědní lhůtou dva měsíce. Potřebuje pomoc, aby měl na poslední mzdy. Ty by potom dal lidem. Místo toho se propadne do insolvence a mzdy tak nevyplatí vůbec. Zaměstnanci skončí s nevymahatelnou pohledávkou bez hotových peněz. A každopádně na dlažbě.

Podpora k vzteku

Český stát v podpoře podnikání v krizových časech tedy selhává na plné čáře. Přestože Evropská komise nám uvolnila ruce, abychom miliardu eur z evropských fondů použili pro jakoukoliv záchranu ekonomiky a zaměstnanosti v době koronavirové krize.

Poctiví podnikatelé cítí značně hořkou pachuť v ústech. V naprosté většině případů odvádějí poctivě nemalé daně. Jednou za dlouhá desetiletí potřebují dočasně peníze zpět. Jenže reálná pomoc nikde. Malí živnostníci dostali od státu nesrovnatelně menší podporu než v sousedním Německu. Firmy nedostaly nic, mohly si nanejvýše půjčit. Bezúročné úvěry vydobyli jen nejrychlejší a nejšikovnější. Jenže jejich jména ani neznáme.

Zkrátka vláda zastavila chod v zemi, ale reálné jistoty pro další dny a týdny nepřipravila. Přitom opravdová ekonomická krize teprve přichází.

Rubriky
Komentáře Podcast

Podcast: Český stát neumí své podnikatele v časech krize podpořit

Jak zachází stát se svými podnikateli, kterým pandemie a následné rozhodnutí vlády ze dne na den zavřelo byznys?

Koronavirus zavřel podnikatele na celém světě. A třeba Berlín je zachránil od jistého krachu minimálním měsíčním příspěvkem 5000 eur, což je přibližně 135 tisíc korun. Živnostníci mohli žádat až o dvojnásobek. A pokud sami ještě někoho zaměstnávali? Náležel jim dokonce trojnásobek. Jeden den po internetu požádali, druhý den měli peníze na účtu. Jenže pojďme zpět do naší české reality.

Česká vláda protlačila poslaneckou sněmovnou svou pětadvacítku, tedy dvacet pět českých tisícikorun pro živnostníky. Projektu stihla dát i logo. Na pozměňovací návrhy opozice ale už čas nezbyl. Zvýšit částku nebo rozšířit zákon i na ty podnikatele, kteří si podnikáním jen přivydělávají při zaměstnání, se nedostalo. Snad budou už brzo moci čeští podnikatelé o peníze požádat také. Přesně po měsíci, od kdy je většina z nich prakticky bez příjmů. Každému bude náležet kompenzace 500 Kč na den.

Možná bychom této částce neměli říkat kompenzace. Neboť těch se vláda kolektivně zřekla. Za škody způsobené zákazem vycházení a zavřenými provozovnami nechce nést žádnou odpovědnost. Chce tedy vyplatit existenční dar jako gesto dobré vůle těm, kterým svými opatřeními zrušila ze dne na den podnikání. Ti, kdo podnikání přímo zakázané neměli, se potýkají s naprostým poklesem poptávky kvůli zákazu vycházení. 

Pomůže tedy pětistovka za den vyplacená s měsíčním zpožděním?

Pomůže tedy pětistovka denně? Udržet si třeba nájem provozovny bez příjmů od zákazníků? Nejspíše ne. Protože pomoc na rozdíl od toho, jak postupují v Berlíně, přichází zoufale pozdě. Zatímco v Berlíně měli vyřízeno s koncem března a peníze do druhého dne. Peníze od českého státu dojdou v lepším případě ke konci dubna. Snad taková podpora bude mít ještě vůbec nějaký smysl.

Podezřele rychle vyčerpané státní úvěry

Druhou pomocí měly být úvěry Českomoravské záruční a rozvojové banky. V první vlně půjčoval stát komukoliv bezúročně, ale jen omezenou částku. Peníze se vyčerpaly za pár dní. Ve druhé a třetí vlně během pár hodin. Jenže pomoc se vztahovala pouze na firmy se sídlem mimo Prahu. Podnikatel musel velmi komplikovaně požádat o úvěr u své komerční banky a teprve potom u Českomoravské záruční a rozvojové banky o proplacení úroků. Nikomu z běžných podnikatelů není jasné, jak se taková podpora mohla vyčerpat v řádu hodin. Jako kdyby se snad do programu přihlásili jen ti nejzdatnější, kteří měli žádosti předpřipravené. Odkud to věděli?

Podpora je k vzteku

Český stát v podpoře podnikání v krizových časech tedy selhává na plné čáře. Poctiví podnikatelé cítí pachuť v ústech. Státu odvádějí na daních nemalé peníze. Vláda zastavuje chod v zemi, ale jistoty pro další dny nepřipravila.

Rubriky
Nezařazené Podcast

Podcast: Digitalizace v krizových časech koronaviru

Koronavirus udělal pro digitalizaci lidstva to, co nezvládlo sto vládních koncepcí. Samozřejmě vtip neplatí pro Estonsko, kde na digitalizaci státu i školství vsadili už před 25 lety. Sázka zdá se vyšla na jedničku. Nebýt estonského Skypu, těžko bychom ve vyhlášeném stavu nouze právě teď a zcela automaticky z jakéhokoliv počítače přenášeli videohovory po internetu. Miliony lidí díky digitalizaci začali pracovat z domova. 

I české školství se ze dne na den změnilo. Učitelé natáčejí videa pro své žáky a streamují je přes sociální sítě. Český rozhlas dokonce spustil pro výuku žáků celou sekci v aplikaci Můj rozhlas. Česká televize zahájí zvláštní výukové vysílání UčíTelka.

Dobrovolníci z organizace Česko.digital přispěchali na pomoc Ministerstvu zdravotnictví a v několika dnech zprovoznili informační web o epidemiologickém stavu.

Lidé v karanténě přešli na práci z domova. Přenosné počítače jsou součástí výbavy každé větší firmy. A pokud nejsou, snadno se dokoupí. Tedy než dojdou zásoby zastavené čínské produkce.

A nakonec snad i česká státní správa si uvědomí, že udržet sama sebe v chodu uprostřed nouze bude možné jedině v případě, že se občané domluví se svými úředníky po internetu. Snad to povede k urychlenému postupu digitalizace agend a odbourání tun papíru, které ze setrvačnosti úředníci tisknou a často po lidech vyžadují.

Nadcházející ekonomická krize bude bolestivá pro mnoho oborů a profesí. Ani digitalizace není univerzální spásou. Nevyřeší třeba okamžitý pokles ve sportu a kultuře. Pracovníci těchto oborů jsou ze dne na den na nule. Objevují se ale náznaky semknutí společnosti. My všichni objevujeme příležitosti, že se můžeme věnovat více svým nejbližším, méně dojíždět za prací, a v konečném důsledku přispět životnímu prostředí.

S pomocí počítačů a digitalizace můžeme nadcházející krizí hladce proplout a pokud ne zcela hladce, tak minimalizovat ztráty a zjistit, jaké jsme si vytvořili zásoby a jak jsme flexibilní. Málokdo bude chtít hodiny sedět v kanceláři se sto lidmi, pokud stejný objem práce vyřídí z notebooku z domova. Zkrátka doufejme, že digitální svět nám právě teď otevírá možnost využít techniku na sto procent.

Text vyšel jako komentář v pořadu Názory a argumenty ČRo Plus 22. 3. 2020

https://plus.rozhlas.cz/jiri-bulan-digitalizace-v-krizovych-casech-koronaviru-8167067