Podcast: Play in new window | Download
Jak zachází stát se svými podnikateli, kterým pandemie a následné rozhodnutí vlády ze dne na den zavřelo byznys?
Koronavirus zavřel podnikatele na celém světě. A třeba Berlín je zachránil od jistého krachu minimálním měsíčním příspěvkem 5000 eur, což je přibližně 135 tisíc korun. Živnostníci mohli žádat až o dvojnásobek. A pokud sami ještě někoho zaměstnávali? Náležel jim dokonce trojnásobek. Jeden den po internetu požádali, druhý den měli peníze na účtu. Jenže pojďme zpět do naší české reality.
Česká vláda protlačila poslaneckou sněmovnou svou pětadvacítku, tedy dvacet pět českých tisícikorun pro živnostníky. Projektu stihla dát i logo. Na pozměňovací návrhy opozice ale už čas nezbyl. Zvýšit částku nebo rozšířit zákon i na ty podnikatele, kteří si podnikáním jen přivydělávají při zaměstnání, se nedostalo. Snad budou už brzo moci čeští podnikatelé o peníze požádat také. Přesně po měsíci, od kdy je většina z nich prakticky bez příjmů. Každému bude náležet kompenzace 500 Kč na den.
Možná bychom této částce neměli říkat kompenzace. Neboť těch se vláda kolektivně zřekla. Za škody způsobené zákazem vycházení a zavřenými provozovnami nechce nést žádnou odpovědnost. Chce tedy vyplatit existenční dar jako gesto dobré vůle těm, kterým svými opatřeními zrušila ze dne na den podnikání. Ti, kdo podnikání přímo zakázané neměli, se potýkají s naprostým poklesem poptávky kvůli zákazu vycházení.
Pomůže tedy pětistovka za den vyplacená s měsíčním zpožděním?
Pomůže tedy pětistovka denně? Udržet si třeba nájem provozovny bez příjmů od zákazníků? Nejspíše ne. Protože pomoc na rozdíl od toho, jak postupují v Berlíně, přichází zoufale pozdě. Zatímco v Berlíně měli vyřízeno s koncem března a peníze do druhého dne. Peníze od českého státu dojdou v lepším případě ke konci dubna. Snad taková podpora bude mít ještě vůbec nějaký smysl.
Podezřele rychle vyčerpané státní úvěry
Druhou pomocí měly být úvěry Českomoravské záruční a rozvojové banky. V první vlně půjčoval stát komukoliv bezúročně, ale jen omezenou částku. Peníze se vyčerpaly za pár dní. Ve druhé a třetí vlně během pár hodin. Jenže pomoc se vztahovala pouze na firmy se sídlem mimo Prahu. Podnikatel musel velmi komplikovaně požádat o úvěr u své komerční banky a teprve potom u Českomoravské záruční a rozvojové banky o proplacení úroků. Nikomu z běžných podnikatelů není jasné, jak se taková podpora mohla vyčerpat v řádu hodin. Jako kdyby se snad do programu přihlásili jen ti nejzdatnější, kteří měli žádosti předpřipravené. Odkud to věděli?
Podpora je k vzteku
Český stát v podpoře podnikání v krizových časech tedy selhává na plné čáře. Poctiví podnikatelé cítí pachuť v ústech. Státu odvádějí na daních nemalé peníze. Vláda zastavuje chod v zemi, ale jistoty pro další dny nepřipravila.