Jak se můžeme inspirovat u Estonska

Návštěva českého premiéra v estonském Tallinnu ukázala, že Česká republika zatím ještě není zemí pro budoucnost, jak praví vládní slogan.

Návštěva premiéra Andreje Babiše v Estonsku nám trefně ukázala jeden prázdný slogan: Czech Republic, Country for the future. Neboli Česká republika, země pro budoucnost. Premiér dostal v Tallinnu lekci toho, jak má ve skutečnosti stát fungovat směrem k občanům jako ke svým klientům. Minimalisticky a digitálně. A jak má stát investovat do své obranyschopnosti, i té kybernetické.

Premiér zvyklý na papírový diář se podle svého marketingového týmu shlédnul v digitalizaci a chtěl by Estonsko napodobit. To zní úsměvně od člověka, který objevil Skype teprve před několika měsíci. Estonsko má v digitalizaci před námi nejméně desetiletý náskok.

V devadesátých letech Estonci znovu nabyli ztracenou samostatnost a o deset let později s rozvojem internetu odstartovali cestu digitalizace. Završili ji světovým unikátem. Funkčním a bezpečným internetovým hlasováním ve volbách. Při těch posledních parlamentních hlasovala on-line téměř polovina voličů.

Digitální stát

Základem funkčního digitálního estonského státu je občanský průkaz s bezpečným čipem. A samozřejmě i s přibalenou čtečkou, aby mohl tuto občanku každý v počítači okamžitě používat. Tedy podepisovat dokumenty a přihlašovat se do státního portálu. Vyřídíte v něm naprosto všechno. Jen ke sňatku, rozvodu a prodeji nemovitosti se musíte dostavit osobně.

Technologičtí pionýři

Estonský Skype se svého času stal synonymem telefonování. TransferWise se stává synonymem pro banku. Bolt zase pro taxislužbu. A to jsou jen tři nejznámější estonské značky z celého spektra úspěšných digitálních firem.

Z čeho takové digitální úspěchy pramení? Estonský stát vždy podporoval výuku informačních technologií už od prvního stupně základní školy. Ale především, s úřady se kvůli nákladům začalo komunikovat digitálně na přelomu nového milénia. Souhra šťastných okolností v Estonsku vedla k úspěchu. Možná k tomu přispělo to, že zemi obývá jen 1,3 milionu obyvatel a politici jsou obvykle o jednu či dvě generace mladší a tedy pružnější, než je zvykem u nás.

Proč to nejde u nás

Proč se naše země dosud stavěla k digitalizaci přinejmenším prapodivně? Estonsko přitom nabízí své digitální systémy k okamžitému nasazení. Bez licenčních poplatků. Zadarmo. Kupodivu toto hotové řešení málokdo bere za své. Velké IT monopoly nechtějí přijít o svá sousta z veřejných zakázek. Úředníci ani politici digitalizaci nerozumějí. Nebo možná ani rozumět nechtějí. K estonskému vzoru se v Česku snad přiblížíme v následujících pěti letech usilovné práce. Pokud se místní státní správě podaří naplnit nový digitalizační zákon.

Politika by zkrátka neměla stát na sloganech a floskulích. Estonsko nám ukazuje, jak se malá skandinávská země zapomenutá kdesi v Pobaltí stala světovým lídrem digitalizace a kybernetické bezpečnosti.

Nezůstávejme však pouze u bezpečnosti kybernetické. Estonsko sdílí s Ruskem třísetkilometrovou hranici. Když máte za humny takto nebezpečného souseda, velíte k obezřetnosti. Estonci se jako jedni z mála mohou pochlubit dvěma procenty svého hrubého domácího produktu investovaného do obrany.

Musíme se zkrátka od Estonska ještě mnohé učit. Pak bychom se možná mohli chlubit sloganem, že jsme zemí pro budoucnost.

Odvysíláno jako komentář na ČRo Plus v pořadu Názory a argumenty

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *