Alena Lábová. Naše učitelka fotografie

Milý Petře,
před pár dny jsem Tě spatřil na nástupišti metra v Praze. Nemohl jsem Tě bohužel pozdravit, protože se vůz už rozjížděl. I tak jsem vzpomněl na staré staré (žurnalistické) fakultní časy. Náhoda.
Dnes čtu v Respektu Tvou vzpomínku na naši učitelku fotografie Alenu Lábovou. Schválně nepíšu profesorku, ani docentku, ani doktorku. Tvůj text bych do poslední tečky podepsal. 
Zdaleka nebudeme jediní. Vždyť podobně zapálila zájem k obrazu nejen v nás. Neváhám říci třeba už ve dvou, třech generacích studentů.
Proč jsem použil slovo učitel? Přece v tom nejprůzračnějším slova smyslu. Jako někoho, kdo „vodí děti“, jak by se pedagog, tedy učitel, mohl napřímo přeložit z řečtiny. 
A protože otevřené dopisy jsou teď v módě, dovolil bych si touto formou k Tvému textu dodat krátkou vzpomínku.
Zděšení v očích Aleny Lábové, když francouzský fotograf a dokumentarista Patrick Chauvell nabízel na workshopu na fakultě svůj ultradrahý digitální Canon nám studentům. A já pro něj neohroženě šahal. Nezapomenutelné. Nevzal jsem si ho. Řekl jsem si, že si musím obstarat vlastní.
Nacházeli jsme se před těmi více než deseti lety právě na rozhraní epochy analogové a digitální. Kdy jeden rok ještě pod jejím vedením jsme si mohli máčet ruce ve vývojce v temné komoře. Druhý rok už se rozšířily použitelné digitální zrcadlovky. Syn Aleny Lábové Filip přebíral otěže a místo vyvolávání snímku nás učil hýbat křivkami ve Photoshopu.
Náhoda nebo promyšlený tah? Vychovat si svého nástupce, dokonce svého vlastního syna, který nastoupí v době přerodu analogové a digitální éry? A že bude na fakultě pokračovat v rozdělané práci.
Setkání s fotografií a způsob, jakým mně obrazový svět ukázala Alena Lábová? Osudové. Digitální zrcadlovku jsem od studií měl vždy a neváhal ji použít v kterékoliv ze svých mnoha profesí. Fotoaparát nebo aspoň obstojný fotící mobil je pro mě způsob vyjádření i technického zájmu dodnes. A jen tak nepřestane.
Redakčním ani uměleckým fotografem jsem se sice nikdy nestal. Dívat se na svět v obrazech, toho se zbavit nemohu.
Musím za to velmi uctivě poděkovat své učitelce, právě v tento moment.
Jirka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *