Twitter je skvělý komunikační prostředek úřadu a firmy. Zveme vás na webinář, kde se naučíte co je Twitter a k čemu ho správně používat. K čemu se naopak Twitter nehodí. Ideální účastník webináře je tiskový mluvčí nebo pracovník marketingu.
První termín 12. ledna 2020 10-13 hod.
Podcast: Play in new window | Download
Koronavirus udělal pro digitalizaci lidstva to, co nezvládlo sto vládních koncepcí. Samozřejmě vtip neplatí pro Estonsko, kde na digitalizaci státu i školství vsadili už před 25 lety. Sázka zdá se vyšla na jedničku. Nebýt estonského Skypu, těžko bychom ve vyhlášeném stavu nouze právě teď a zcela automaticky z jakéhokoliv počítače přenášeli videohovory po internetu. Miliony lidí díky digitalizaci začali pracovat z domova.
I české školství se ze dne na den změnilo. Učitelé natáčejí videa pro své žáky a streamují je přes sociální sítě. Český rozhlas dokonce spustil pro výuku žáků celou sekci v aplikaci Můj rozhlas. Česká televize zahájí zvláštní výukové vysílání UčíTelka.
Dobrovolníci z organizace Česko.digital přispěchali na pomoc Ministerstvu zdravotnictví a v několika dnech zprovoznili informační web o epidemiologickém stavu.
Lidé v karanténě přešli na práci z domova. Přenosné počítače jsou součástí výbavy každé větší firmy. A pokud nejsou, snadno se dokoupí. Tedy než dojdou zásoby zastavené čínské produkce.
A nakonec snad i česká státní správa si uvědomí, že udržet sama sebe v chodu uprostřed nouze bude možné jedině v případě, že se občané domluví se svými úředníky po internetu. Snad to povede k urychlenému postupu digitalizace agend a odbourání tun papíru, které ze setrvačnosti úředníci tisknou a často po lidech vyžadují.
Nadcházející ekonomická krize bude bolestivá pro mnoho oborů a profesí. Ani digitalizace není univerzální spásou. Nevyřeší třeba okamžitý pokles ve sportu a kultuře. Pracovníci těchto oborů jsou ze dne na den na nule. Objevují se ale náznaky semknutí společnosti. My všichni objevujeme příležitosti, že se můžeme věnovat více svým nejbližším, méně dojíždět za prací, a v konečném důsledku přispět životnímu prostředí.
S pomocí počítačů a digitalizace můžeme nadcházející krizí hladce proplout a pokud ne zcela hladce, tak minimalizovat ztráty a zjistit, jaké jsme si vytvořili zásoby a jak jsme flexibilní. Málokdo bude chtít hodiny sedět v kanceláři se sto lidmi, pokud stejný objem práce vyřídí z notebooku z domova. Zkrátka doufejme, že digitální svět nám právě teď otevírá možnost využít techniku na sto procent.
Text vyšel jako komentář v pořadu Názory a argumenty ČRo Plus 22. 3. 2020
https://plus.rozhlas.cz/jiri-bulan-digitalizace-v-krizovych-casech-koronaviru-8167067
V Íránu spadnul ukrajinský civilní Boeing, který krátce předtím odstartoval z mezinárodního letiště v Teheránu. Všech 176 lidí na palubě letu PS752 zahynulo na místě. Íránská státní tisková agentura přispěchala s verzí, že letadlo spadlo kvůli přehřátým motorům. Ukvapený závěr tiskové agentury překvapil celý svět.
Kanadský premiér Justin Trudeau oficiálně a důrazně kontroval. Jeho vlastní i spojenecké zpravodajské služby mají silné důkazy, že letadlo sestřelila raketa země-vzduch. Americký Newsweek zveřejnil potvrzenou informaci z americké zpravodajské komunity. Špionážní satelity zaznamenaly v oblasti Teheránu nejméně tři záblesky. Možná odpalu dvou raket a výbuchu jedné z nich u letadla.
Divoká protivzdušná obrana
Hrůzné okamžiky, které v tu chvíli nastaly v kabině letadla si stěží dokážeme představit. Piloti se snažili těžko ovladatelný hořící stroj obrátit zpět na letiště. Lidé potrhaní či usmrcení výbuchem seděli bezmocně připoutaní v potemnělé kabině. Porušené palivové nádrže a nefunkční hydraulické systémy nemohly vést jinam než k neodvratnému pádu.
Sestřelených civilních letadel z oblohy počítáme v historii letectví na třicet. Horké vojenské hlavy z letectva a protivzdušné obrany mají na svědomí stovky životů. Bez ohledu na státní příslušnost viníků i obětí. A málokterý stát se v historii upřímně přiznal k tomu, že jeho armáda selhala.
Matematická pravděpodobnost, že se právě v tento okamžik stane na celé zeměkouli právě taková jedna vážná letecká nehoda z technických příčin? Navíc Boeingu, který byl tři roky starý a měl za sebou čerstvou technickou prohlídku? Limitně se blíží k nule.
Nová doba informační války
Fotografie z místa neštěstí v Íránu ukazují mnoho celistvých trosek letadla, na kterých je vidět šrapnelové poškození. Na jedné fotografii je dokonce zbytek hlavice rakety. Několik svědků natáčelo padající letadlo a jedno z videií dokonce ukazuje moment výstřelu rakety a zásahu nízko letícího letadla. K těmto svědeckým informacím bychom ale měli být skeptičtí.
Pravda vyjde najevo, jen to potrvá
Místo přiznání pravdy či alespoň zdrženlivosti z oficiálních míst, Írán neuctivě a propagandisticky mate veřejné mínění a nechce připustit zjevnou pravdu. Tvrzení kanadského premiéra označil íránský mluvčí vlády za “velkou lež”.
Všechny evropské i americké aerolinie v den pádu ukrajinského letadla odklonily své lety mimo irácký a íránský vzdušný prostor. Linky z Evropy do Teheránu pak po vystoupení kanadského premiéra okamžitě uzemnili na nejbližším letišti, do Íránu nedoletí.
Nejpravděpodobnější vysvětlení je to nejbanálnější
Připusťme však, že ukrajinské civilní letadlo se nacházelo ve špatný čas na špatném místě. Půl hodiny zpožděné proti letovému řádu. Pohybovalo se v nízké letové hladině, blízko hlavního města Teheránu, zhruba dvě hodiny po odvetném raketovém útoku, který vedlo íránské raketové vojsko na americké základny v Iráku. Na zemi u obrazovek radarů sedí nažhavení íránští vojáci z protivzdušné obrany. Očekávají americké nálety. Tragédie byla nevyhnutelná a velmi pravděpodobně ji způsobila trestuhodná nedbalost. Jenže, bude Írán chtít nehodu poctivě vyšetřit? Omluví se? Odškodní oběti a potrestá viníky? O tom musíme velmi vážně pochybovat.
Benešovskou nemocnici vyřadil ransomware. Vyděračský virus zamknul veškeré nemocniční systémy a paralyzoval nemocnici.
Benešovská nemocnice se nedávno pochlubila novým centrálním informačním systémem, který měl ulehčit práci lékařům i sestrám. Ve skutečnosti přechod na nový nemocniční systém vůbec nebyl snadný a znamenal dočasné omezení péče.
A do toho nemocnice dostala druhou, mnohem zásadnější ránu. Nemocniční počítače napadl ransomware. Tedy virus, který zašifruje veškeré dostupné soubory a požaduje po majiteli počítače výkupné v digitální kryptoměně.
Bez počítačů není nemocnice
Nemocnice bez počítačů nemůže fungovat. Zrušila všechny plánované operace. Laboratorní počítače nejsou schopné analyzovat krev, nikdo z personálu se nemůže podívat do zdravotní dokumentace.
Nezávislá a bezpečně uložená záloha je základ
Ředitel nemocnice připustil, že zašifrované a nepřístupné jsou i zálohy celého systému. Krizové štáby zasedají, na místě je kriminální policie i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Jednání manažerů ale těžko nahradí práci odborníků. Musejí nyní obnovit počítač po počítači, server po serveru.
Jenže pokud nemocnice neměla ve svém projektu kvalitní nezávislou zálohu a má zašifrované i své aktuální zálohy, data obnovit nepůjde. Počítače tak budou opět v provozu. V jakém stavu se bude nacházet databáze se zdravotní dokumentací nikdo neví.
Britské nemocnice stál vyděračský virus tři miliardy korun
Přitom dva roky starý odstrašující příklad z Velké Británie měl pohnout s myšlením správců IT a jejich přístupu k zálohám. Ransomware WannaCry napadl na 200 tisíc nemocničních počítačů a náprava škod stála v přepočtu neuvěřitelné tři miliardy korun. Nemluvě o dalších investicích, které musely nutně přijít, aby se útoky neopakovaly.
Útok na nemocnici se snadno z oboru kybernetické bezpečnosti může stát incidentem kyberteroristickým. Představte si, že přestanou fungovat počítače, které obsluhují životní funkce pacientů. Zhmotnění takové noční můry je pro nás nyní nepředstavitelné. Stejně jako jsme si nedokázali představit, že systém v české nemocnici může být lákadlem pro vyděrače.
Kudy ven z problémů
Cestou není vracet se k papírové zdravotní dokumentaci. Nejen benešovská nemocnice musí zainvestovat do kvalitního a nezávislého zálohovacího systému. A místní správci se musejí dobře starat o zabezpečení a aktualizaci počítačů. To ani nemusí znamenat významné náklady navíc, pokud máte schopné správce sítě.
V případě, že se vyděračský virus objeví, přejde nemocnice do krizového stavu v podstatě jen na pár hodin. Pak se podaří z nezávislé zálohy vše zase obnovit a systémy fungují dál s relativně malými škodami. Obnovení záloh se musí pravidelně trénovat.
Zaplatit výkupné, tedy splnit samotný princip vyděračského viru, by nemělo být na pořadu dne. Takové peníze často končí u hackerských skupin z Číny nebo Severní Koreje.
Případ benešovské nemocnice je varovným signálem pro celou společnost. Tedy nejen pro správce sítí a bezpečnostní manažery ve zdravotnictví. Úplně pro každého, kdo má počítač doma nebo v práci.
Často se na mě lidé obracejí s řetězovými maily. Nebo s tím, že něco četli na internetu. A co si o tom myslím. Na první pohled je vidět, že jsou to texty z dílny dezinformátorů. Je v nich miniaturní zrnko pravdy, obalené promyšlenou lží a zmanipulovanými fakty.
František Vrabel ve své firmě naučil počítače rozpoznávat takové východní „pohádky“ pro dospělé. Které ve výsledku těžce poškozují naši křehkou demokracii.
Přečtěte si rozhovor s ním. Potom až uvidíte na monitoru nějakou senzační informaci o migrantech, Sorosovi nebo Kalouskovi, poposedněte si. Nejde o žádné pravdy, ale velmi starý dezinformační trik. Jak nás zbavit umění rozlišovat pravdu od lži. A tím pádem zbavit svéprávnosti a suverenity. Jedince i celé společnosti.
Několik lidí kolem mě těmto východním pohádkám sedlo na lep. Je mi z toho smutno. Často to jsou mí známí nebo dokonce klienti. Nenávidí evropskou integraci, bojí se migrantů. Jen proto, že o tom četli tolik na internetu.
Proto naprosto souhlasím s Františkem Vrabelem. Sociální sítě je nezbytné regulovat. Nebezpečným lžím sponzorovaným z východu tento náš svobodný prostor nepatří. Lži je nutné vyvrátit i s kořeny. A počítače nám v tom snad opět pomohou.
V Tallinnu se třeba minulý týden podařilo zavřít kancelář ruské dezinformační agentury Sputnik. Ruské redaktory si pravidelně zve k výslechům estonská kontrarozvědka. Estonci podobně jako naše Bezpečnostní informační služba vědí, že dezinformace představují daleko větší riziko pro demokratickou společnost, než tradiční špionáž.
Pohádky z východu jsou nebezpečné a neměli bychom jim dopřávat sebemenší pozornost.
Podcast: Play in new window | Download
Prezident definitivně napočtvrté nejmenoval brigádním generálem plk. Michala Koudelku, ředitele Bezpečnostní informační služby. Ve svátek 28. října bylo vše jasné. Koudelka na zvláštním ceremoniálu jmenování generálů chyběl. Poslechněte si několik bodů k tématu.
Všichni mohli tušit, že jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky do generálské hodnosti nevyjde ani napočtvrté. A taky že ne. Prezident Zeman i čtvrtý návrh vlády shodil ze stolu a patřičně okomentoval v televizním vysílání.
Ředitel BIS v týdnu před svátkem 28. října, kdy se pravidelně povyšují funkcionáři bezpečnostních sborů a armády, nedostal pozváni na Hrad. Tak se čekalo jen na potvrzení prezidentova kroku. Přišlo nečekaně v pravidelném čtvrtečním pořadu soukromé TV Barrandov. Už jsme si zvykli, že odtud prezident pravidelně zadává úkoly české zpravodajské službě.
Ani tentokrát neopomněl udělit obvyklou knížecí radu. Tedy méně honit ruské a čínské špióny a více se soustředit na ekonomické zájmy země, chytat korupčníky a finanční kriminálníky. Pronesl to na celoplošné televizní stanici, kterou financují čínské banky.
Pravomoci BIS a srovnání s Evropou
Tak především je tu největší faul, kterého se Miloš Zeman svým tvrzením dopouští. Česká vnitřní zpravodajská služba nikoho nechytá. Protože nemá zákonnou pravomoc zatýkat nebo vyšetřovat. Od toho máme policii. Politici se pro čistě informační funkci zpravodajských služeb rozhodli po listopadu 89. Kvůli zkušenosti se všemocnou StB.
Můžeme vést diskuze, zda je dobře nebo špatně, když služba ví a má informace, ale nemůže konat. Srovnejme to s jinými evropskými zeměmi. V některých mají stejný model jako my. Například Němci. Mají Spolkový úřad pro ochranu ústavy, kterému výkonné pravomoci také scházejí.
Jinde, třeba ve Švédsku nebo v Polsku, fungují v jiném režimu. Vnitřní zpravodajská služba pravomoci vyšetřovat závažné zločiny má. A ve Švédsku je to dokonce ještě opačně. Zvláštní Bezpečnostní policie se soustředí na nejzávažnější zločiny a k tomu funguje jako vnitřní zpravodajská služba.
Koudelku ocenila CIA
Pojďme ale zpět k plukovníku Koudelkovi. Letos obdržel při návštěvě spojených státu ocenění od CIA. A v několika veřejných vystoupeních důrazně varoval před hrozbou špionáže ze strany Ruska a Číny. Naposledy minulý týden v poslanecké sněmovně na bezpečnostní konferenci upřesnil informace z jara tohoto roku. Tedy že se BIS ve spolupráci s policií podařilo rozbít připravovanou špionážní skupinu ruské FSB, která chtěla z Prahy útočit na kybernetické cíle v republice i dalších zemích.
O den později se služba pochlubila, že pomohla zabránit jednomu z největších kybernetických útoků všech dob. Čínské hackerské skupiny napojené na stát se snažily infiltrovat nejrozšířenější antivirový program na světě, český Avast.
Generační problém při vnímání kybernetických útoků
Pro mnoho lidí mimo svět nejmodernějších technologií je obtížné představit si dopady takových kybernetických útoků. Mohou mít tendenci podceňovat jejich ničivost. Přitom v dnešní internetové době zkompromitovat antivirovou firmu a při tom ovlivnit stovky milionů uživatelů na celém světě znamená snad nejvážnější reputační problém jak pro českou, tak i světovou ekonomiku.
Co by se stalo, kdyby avizovanou ruskou útočnou síť na českém území spojenci označili za původce kybernetickych útoků? To by mohlo otřást důvěrou našich spojenců a těžko bychom vysvětlovali, že Rusové byli u nás jen na dovolené.
Bamberská aféra a uražený Zeman
Nezvyklou nedůvěru prezidenta Zemana si BIS vysloužila už na konci devadesátých let. Po tzv. Bamberské aféře služba odmítla potvrdit Zemanovu představu, že šlo o komplot jeho politických rivalů. Od té doby se Miloš Zeman službě nepřetržitě mstí, ať už šťouchanci ve svých politických memoárech nebo zmiňme zcela cílené poškození reputace zpravodajských služeb v kauze Novičok.
Významné ekonomické zájmy
Vraťme se ale k prezidentově radě, aby se BIS věnovala ekonomickým zločinům. Prezident skutečně má jednu z mála pravomocí. Zaúkolovat zpravodajskou službu s vědomím vlády. Jenže i mluvčí Bezpečnostní informační služby se ohradil, že úkoly, které se týkají korupce, nepatří mezi zákonné okruhy zpravodajské služby. Pokud do zákonné působnosti nepatří, nemohou takový úkol začít plnit. Musejí ho zdvořile odmítnout. Ekonomickou kriminalitu, tedy korupci, podplácení a podobné nelegální aktivity, musí řešit policie. To není úkol pro zpravodajskou službu.
Ochranu významných ekonomických zájmů státu už zpravodajské služby v popisu práce mají. Takové úkoly plní služby tzv. ze zákona. Nikdo jim to nemusí dávat za domácí úkol. BIS skutečně v minulosti mnohokrát vlády varovala před ekonomickým ohrožením republiky. Například před prodejem podílu ve státních aerolinkách ČSA. Nakonec skončily neslavně v rukou čínských investorů. Nebo pád Sazky. České sportovní svazy o ni přišly za bílého dne a bývalého ředitele Sazky, který si při řízení podniku nepočínal zrovna prozíravě, prozatím všechny soudy osvobodily.
Z toho vyplývá jediné. Že čeští ústavní činitelé si s informacemi svých zpravodajských služeb nikdy nevěděli rady. Ani těch, které se týkaly skutečného ekonomického ohrožení státních zájmů.
Energetická bezpečnost
Když se bude Bezpečnostní informační služba věnovat ekonomickým zájmům, jeho součástí je také energetické bezpečnosti země. Narazí tam na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Kde se uzavře kruh ruské špionáže.
Nejde tedy dost dobře bojovat proti ruské a čínské špionáži a nepodívat se při tom na ekonomický i politický aspekt. Rusko si své zahraniční úkoly totiž pečlivě a zodpovědně plní. Zpravodajskou přípravu, tedy především ovlivňování politiků a konstrukci vlivových sítí už mají Rusové hotovou. Varovným příkladem by pro nás mělo být zadlužené Maďarsko se svou jadernou elektrárnu Paks, ve které nyní Rusové dostavují další bloky. I když už měly dávno stát a dodávat elektřinu, zatím je Maďarsko jen ruským dlužníkem a projekt má mnohaleté zpoždění.
Nejlépe informovaný zpravodajec
Michal Koudelka o ruském a čínském způsobu práce špionů ví nejlépe za všech bezpečnostních profesionálů v této republice. Svou kariéru ve zpravodajské službě, bezmála pětadvacet let, zasvětil boji proti skutečně nebezpečným zájmům Ruska a stále více sílící Číně.
Nebude pro něj žádný problém věnovat se jim i v oblasti významných ekonomických zájmů našeho státu, nebude k tomu potřebovat generálskou hodnost, ani rady od prezidenta. S určitou lehkostí přešel své nejmenovaní a načasoval přednášku o rozbité ruské zpravodajské síti právě na týden před svým nejmenovaním do generálské hodnosti. I když se premiér Babiš nechal slyšet, že prezident mu povýšení Koudelky slíbil.
Těšme se tedy, zda Miloš Zeman popáté změní svůj názor a splní svůj údajný slib. Nebo zda a s jakou výmluvou proběhne páté nepovýšení plukovníka Koudelky v květnu 2020.
Podle tiskového prohlášení Home Creditu šlo o iracionální debatu. Není to pravda. Debata byla zcela racionální. A mířila na nelegální aktivity firmy na poli spotřebitelských úvěrů. A na to, že se tím univerzita nemá špinit.
Home Credit se inspiroval Pekingem a vypověděl smlouvu s Univerzitou Karlovou sám ještě dříve, než by o ní akademický senát jednal. Něco se v té Číně přecejen naučili.
Tlak veřejnosti má smysl. Přátelé, děkuji všem za podporu!
P. S. Peníze, které univerzita podle rektora tolik potřebujeme, ji sesbíráme sami. A věřím, že se různé poctivé a odpovědné společnosti najdou také a věnují univerzitě peníze i bez ponižujících smluvních podmínek.
Vážený pane Zimo,
jako absolvent Univerzity Karlovy jsem naprosto zděšen, že jste za naši univerzitu zřízenou v roce 1348 podepsal partnerskou smlouvu s poskytovalem domácích úvěrů společností Home Credit z finanční skupiny PPF.
Považuji to za Vaše morální selhání, dvojnásob poté, co jsem se seznámil s obsahem smlouvy.
Společnost Home Credit mj. vede desítky tisíc nezákonných exekucí a nedělá nic proto, aby toto selhání systémově napravila. Čeká jen na další a další rozsudky českých soudů.
Zde je odkaz na petici, kterou za jediný den podepsalo více než 100 občanů, které situace na Univerzitě nenechává laxními:
Vyzývám Vás k tomu, abyste učinil veškeré kroky k tomu, aby taková smlouva byla vypovězena. Naprosto podkopává principy akademických svobod a nezávislosti Univerzity.
S pozdravem
Mgr. Jiří Bulan
absolvent FSV UK
V Praze dne 9. října 2019
Podcast: Play in new window | Download
Univerzita Karlova podepsala smlouvu se soukromou firmou o poskytnutí roční částky 500 tis. korun. Privátní sektor poskytuje partnerství univerzitám běžně. A je to chvályhodné. Naprostou bouři napříč celou akademickou sférou vyvolalo to, že relativně nevýznamný obnos věnuje univerzitě firma Home Credit. Musíme dodat, že patří skupině PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Home Credit jako největší poskytovatel nebankovních půjček podle všeho není pro akademiky vhodným vzorem. Protože inicioval desítky tisíc nelegálních exekucí.
Jak fungují nebankovní úvěry
Finančně méně gramotným nabízí Home Credit rychlé půjčení peněz. Třeba na spotřební elektroniku. Za půjčených dvacet tisíc si tak někdo obstará domů televizi. A půjčku z jakýchkoliv důvodů nevrátí. Rozhodčí doložky ve smlouvě znamenaly, že o nezaplaceném dluhu zrychleně rozhodl soukromý rozhodce, určený smlouvou. Home Credit si napočítal smluvní pokuty, přidal úroky a celou věc předal dohodnutému exekutorovi. Ten už nevymáhá dvacet tisíc s úroky, ale se všemi pokutami a poplatky klidně i stotisícový dluh. Částky se z původních dvaceti tisíc dostávají do výší, na jejichž vrácení dlužník nemá a mít nemůže.
Z podobných dluhových pastí, nikoliv však z dluhu samotného, vás případ po případu může vysekat nadaný advokát. Upozorní soud na nelegální tzv. rozhodčí doložku. Obvykle bývá v úvěrové smlouvě hodně malým písmem v posledním odstavci. V té se svým podpisem budoucí dlužník zbavoval možnosti, aby o jeho dluhu rozhodoval český soud. A takového práva vás nikdo zbavovat nesmí.
Dluhy se mají platit
Neměl by vzniknout dojem, že vybízím k nesplácení dluhů. Dluhy se platit mají a když ho někdo vyrobí, nechť ho také věřiteli splatí. Velkou otázkou ale je, zda takové neetické chování, nyní soudně uznaná nelegální praxe s rozhodčími doložkami a spřízněnými exekutory, má být vzorem pro studenty. Nebo že by snad studenti měli na téma vymáhání dluhů psát diplomové práce. K tomu i k dalším zcela praktickým záležitostem se smlouva vyjadřuje.
Home Credit se také smluvně zavazuje zvyšovat univerzitě rating. Jenže se povedl pravý opak. Ozývají se studenti, profesoři i absolventi. Jeden z nich, profesor na Cardiff University Jiří Přibáň poslal do Prahy rektorovi rezignační dopis na členství v Čestné radě absolventů.
Slibem nezarmoutíš
Ozývají se samotní studenti a tropí si na nástěnkách žerty, že místo kreditů budou za zápočty odměňováni homekredity nebo že po úspěšné zkoušce dostanou telefon na výhodný úvěr. Přitom každý absolvent magisterského studia každé fakulty přísahá na slib, z něhož citujme krátkou pasáž:
„Budete vytrvalou prací nadále pěstovat a rozvíjet svá bádání o společnosti a lidstvu, a to nikoli pro hamižný prospěch, ani pro zisk marnivé slávy, ale proto, aby se šířila pravda a aby se jasněji skvěla její zář, jíž je udržováno blaho rodu lidského.“
Petici proti spolupráci můžete podepsat on-line: https://www.petice.com/signatures/petice_proti_spolupraci_univerzity_karlovy_s_firmou_home_creditppf/
Jednou z takových institucí je Státní tiskárna cenin. Není to jen obyčejná tiskárna. V republice není citlivější organizace, která kromě tisku peněz tiskne i všechny české identifikační doklady, tedy občanské průkazy a pasy. K průkazům musí vydávat elektronické certifikáty a pracovat s kryptografickými prostředky. Nebo třeba policejní prezidium, které dostane od Huawei páteřní síťové prvky a sbíhají se u něj data ze všech trestních řízení. Tak takovou analýzu rizik by si zasloužil znát každý občan České republiky.
Komunistické evangelium
Poté, co NÚKIB vloni zveřejnil výbušnou informaci, začala v médiích na povrch vyplouvat znepokojující pravda. Že na poradách Huawei pravidelně zasedají pracovníci čínské ambasády a že radí pracovníkům Huawei, jaké informace mají zjišťovat o nákupčích a manažerech českých úřadů a státních firem.
Státní správa neobchoduje s Huawei napřímo, ale přes prostředníky. Jejich úkolem je (cituji z webových stránek) „evangelizovat Huawei technologie ve společnostech jako ČEZ, ČEPS, eON, RWE a dalších“ (konec citace). Tedy i do státem vlastněných firem, kam veřejná kontrola hůře vidí.
Takhle si pravděpodobně evangelizaci technologií představuje čínská komunistická vláda. Která pak těžko může prohlašovat, že se soukromou firmou Huawei nemá nic společného.
Huawei zasahuje v Polsku i v Africe
Huawei operuje třeba i v Ugandě, kde přes své technologie nasazené u mobilních operátorů napřímo předává odposlechy vládě. Aby ta potom likvidovala politickou i názorovou opozici.
V Polsku obchodního ředitele Huawei zatkli pro špionáž. Huawei se ho nezastal, ba naopak ho okamžitě propustil.
A žádnou z informací vedení společnosti nedementovalo. Ani to nešlo. Tiskové oddělení se zmohlo pouze na klasický argument, že dělají vše, co je v telekomunikačním byznysu běžné a že čínské zpravodajské službě by nikdy žádné informace dobrovolně nepředali.
O tom musíme pochybovat už ve světle případů, které jsou veřejné. Zkušenosti s Huawei už několik států učinilo. Čínskou státní podporu, která umožňuje nasadit masivní množství telekomunikačních technologií za lákavě nízkou cenu, v konečném důsledku může nevratně poškodit evropský telekomunikační trh. To bychom neměli chtít.
Telekomunikační byznys je, byl a bude vždy protkán zájmy států, firem a s rozmachem IT z podstaty věci všudypřítomný. Pokud ale veškeré indicie i varovné kontrolky vnitřních zpravodajských služeb našich i spojenců blikají, skutečně není čas na hrdinství a už vůbec ne na úspory.
Vyšlo a odvysíláno v pořadu Názory a argumenty Českého rozhlasu Plus.