Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák
Vražda v salonním coupé
Úryvek
HLAVÁČEK: Ano. Mám to přečíst, jak jsem to zapsal?
TRACHTA: Samozřejmě, jak jinak byste to chtěl číst?
HLAVÁČEK: Ano. Ale já jsem to zapsal tak, jak to říkala.
TRACHTA: V pořádku. Čtěte.
HLAVÁČEK: Tak: Vyšetřující… Já jsem se v protokole označil jako vyšetřující.
TRACHTA: Dobře.
HLAVÁČEK: Vyšetřující: Jak se jmenujete? Já jsem myslel, že by bylo dobře hned na
začátku se zeptat, jak se jmenuje.
TRACHTA: No jistě. A co vám odpověděla?
HLAVÁČEK (dívá se na Trachtu): Ty jsi ňákej zvědavej, hele.
TRACHTA: Hlaváčku, jak to se mnou hovoříte?
HLAVÁČEK: To říkala ona mně.
TRACHTA: Aha. Tak dál.
HLAVÁČEK: Nejdřív mi řekni, jak se jmenuješ ty. To také říkala ona. Vyšetřující: Jindřich
Hlaváček. Vyšetřovaná: Pojď blíž, Jindro. Jestlipak už se holíš? Vyšetřující: Holím.
Vyšetřovaná: Kolikpak je ti let, Jindro? Vyšetřující: Dvacet jedna.
TRACHTA: Výborně! Tak vaše personálie bychom měli. Teď ještě aby nám něco řekla
vyšetřovaná.
HLAVÁČEK: Ano. Vyšetřovaná: Podívej se, jestli ten fráter spí. Vyšetřující: Spí. – On totiž
spal, pane inspektore, takže s ním jsem protokol neudělal. – Vyšetřovaná: Co si to pořád
píšeš, mourku?
TRACHTA: Vidím, Hlaváčku, že jste se velmi rychle spřátelili.