Triatlonem k uklidnění duše
Nepotřebuju ve sportu vyhrávat, nepotřebuju se ani s nikým srovnávat. Prostě nemám takovou náturu. Kolega z práce se zmínil, že bude startovat ve sprint triatlonu na Máchově jezeře. Před pár dny jsem malebným Kokořínskem projížděl první kilometry na novém silničním kole. To rozhodlo, že se do závodu přihlásím také a nebudu běhat jen pro radost po lese.

Triatlon
Sprint triatlon je poloviční triatlon. Hodnotím ho jako velmi rozumný závod – vzdálenostmi i časem. Triatlon je vytrvalostní sport, který kombinuje plavání, cyklistiku a běh. Závodník absolvuje všechny tři disciplíny bezprostředně po sobě. Ve sprint triatlonu závodník plave 750 m, ujede 20 km na kole a odběhne 5 km. Nejlepší časy se pohybují okolo jedné hodiny.

Triatlonový dres šetří čas, který by padnul na převlékání. Rychle uschne, má fleecovou vložku, která na kole pomůže a při plavání ani běhu nepřekáží.

Atmosféra
Doksyman sprint startoval v kempu Borný, na břehu Máchova jezera. Na opačné straně jezera leží Doksy. Mezi závodníky panovala přátelská atmosféra. Kolega měl několik triatlonů už za sebou, i tak jsme se vzájemně kontrolovali při přípravě kol a bot v depu. Kontrola nebyla od věci. Na poslední chvíli jsem pumpoval podhuštěné duše, které by hrozily defektem na sebemenším kamínku.

Rozkoukat a start
Počasí po noční bource vypadalo prapodivně, ale půl hodiny před startem se obloha vyjasnila a vítr se téměř utišil. Po krátkém poučení je odstartováno. Brodím se po kolena takových sto metrů, dno klesá velmi zvolna. Kraula v takových vlnách plavat nemůžu, z pražských bazénů to nemám natrénované. Prsa jsou jednodušší také kvůli orientaci. Voda má přibližně 21 stupňů a vylézám z ní po necelých 14 minutách. Rychle přesedám na kolo.

Rovinka
Držím se svého kolegy. Z vody sice vylezl později, ale při přezouvání v depu se projevují jeho zkušenosti. Získává náskok, alespoň ho držím na dohled. Nevedu si špatně, několik závodníků předjíždím. Mých prvních dvě stě kilometrů z předchozího týdne na lehce zvlněnou trať stačilo. Jede se po kvalitním novém asfaltu.

Běžíme pískem
Při přezouvání bot jsem se v depu znovu potkal s kolegou, do běžecké části vyrážel s nevelkým náskokem. Posledních pět kilometrů, běžím lesními cestami v písčitém terénu. Rozběhnout se po jízdě na kole jde ztuha. Před obrátkou musím zpomalit, ozvala se slezina. Asi jsem si rozhodil dech při pokusech o napití. Za chvilku se to podalo a ještě několik závodníků předbíhám.

V cíli
Finišuju, možná jsem se zbytečně s tempem šetřil. Časomíry si nevšímám. Občerstvil jsem se čajem a melounem, uložil kolo do auta a rozloučil se s kolegou, kterému vděčím za nápad zkusit si opravdový závod. Triatlon si člověk sám pro sebe jen těžko uspořádá. Zbytek odpoledne jsem se cítil neuvěřitelně klidně a vyrovnaně. Závod mi posloužil jako forma meditace. Zřejmě objevuju dávno objevené, možná pro tento pocit lidé sportují. Nepotřebují se předbíhat a soutěžit, ale chtějí intenzivně sportovat pro radost. Trochu naivní, co myslíte?

P. S. Dokončil jsem závod za hodinu a šestnáct minut. Do cíle jsem doběhl 17,5 minuty za prvním závodníkem. Celkově jsem zůstal v pořadí 38. ze 77 účastníků.