Rubriky
Podcast

Podcast: Digitalizace státu na obzoru. Bohužel pod taktovkou velkých IT hráčů

Poslanecká sněmovna už podruhé projednává zákon o právu na digitální službu. Před několika měsíci se zástupci všech parlamentních stran zcela výjimečně shodli, že takový zákon podpoří a v prvním čtení skutečně prošel. Občan má vyřídit se státem vše po internetu a úřady mu to budou muset umožnit. Stát nebude smět od občana vyžadovat informace, které už o něm ví a má uloženy ve svých registrech.

Vznikne nadneseně řečeno jakási digitální ústava. Známá právní poučka totiž praví: občan může dělat vše, co mu zákon nezakazuje, naopak stát smí činit jen to, co má zákonem uloženo. Tento princip dovedený ad absurdum a silný český resortismus znamená nejméně desetileté zpoždění v oblasti digitalizace. Státní úředníci se rádi vymluví: zákony nám to neukládají. A ministerstva se mezi sebou jen dohadují, co je čí kompetence. Vpřed se nehýbe vůbec nic.

Podpisy, razítka

Průměrný státní úředník je posedlý papíry, podpisy a razítky. Prodloužení řidičského průkazu? Vyplníte papírový formulář od jména až po adresu bydliště. Úředník ho poctivě přepíše do počítače. Nebo se rozhodnete založit firmu. Od prvního podpisu společenské smlouvy u notáře až po první výpis z rejstříku to znamená oběhnout pár kilometrů a mít s sebou štos papíru. A zaplatíte také spoustu peněz. Za to, že úředníci údaje z papíru zapisují do počítače.

Nový zákon si klade za cíl všechno otočit a úřadům nařídit, že nikdo nic vyplňovat nebude na papír nebude a že dokonce stát bude ten, který vše vyplní za vás ze svých registrů. A také vás třeba před skončením platnosti vašeho řidičského průkazu upozorní, abyste si ho prodloužili. Samotné prodloužení by se mělo udát na několik kliků ve vašem počítači.

Hon na zakázky

Jenže. Co když se z povinné digitalizace státní správy stane hon na obří IT zakázky? Návrh zákona totiž pochází přímo od šéfa ICT Unie, která sdružuje největší počítačové firmy na trhu. Zákon dává státu lhůtu pěti let, ve které musejí digitální přerod povinně podstoupit.

Český úředník ve spojení s politiky ve své pohodlnosti až příliš často uděluje zakázky na provoz počítačových systémů v ohromných miliardových objemech. Často bez soutěže. Rekordmanem v délce plnění a vyplacených miliardách bude určitě firma IBM na ministerstvu financí, která spravuje systém pro výběr daní už dlouhých 28 let. Zabránit uzamčení k jednomu dodavateli však návrh nového digitálního zákona neobsahuje. Naposledy firma IBM dostala zakázku bez výběrového řízení na dodání elektronické evidence tržeb, jako přílepek k již existujícím smlouvám.

Estonsko by mělo být vzorem

V tom i mnohém jiném se lišíme od Estonska. Takové praktiky ve státní správě jsou výslovně zakázané. Estonsko úřadům nařizuje IT systémy soutěžit technologicky neutrálně. Provozovat je zcela transparentně. Zdrojové kódy musejí být otevřené. A naopak data občanů, tedy zákazníků státu, zase dokonale chráněná. IT zakázky musejí být rozděleny na menší funkční celky, nad kterými musí mít plnou kontrolu samotný úřad, nikoliv externí firma.

Ve Velké Británii jsou zase úřady povinné se IT projektů přímo účastnit, spravovat je a být při procesu dodání. Úřad tak nikdy není slepě závislý na jedné firmě.

Všechno on-line, ale za jakou cenu

Co přinese nový zákon o právu na digitální službu občanovi je jasné. Vše, co jste si kdy museli jít vyřídit na úřad v úřední dny od 8 do 17, si budete moci vyřídit on-line, dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, 365 dní v roce. Jen s pomocí čipového občanského průkazu.

Na co by se ale nemělo zapomenout v nové digitální ústavě, jsou zkušenosti ze zemí, kde vědí, jak s digitalizací nakládat a jsou napřed. Buďme obezřetní. Ten, kdo zákon sepsal a předkládá jsou největší IT hráči na trhu. Počítačoví kapři si svůj miliardový rybník vypouštět nebudou, naopak se budou snažit nějakou miliardu do něj napustit navíc.

Rubriky
Podcast

Podcast: Nedávejte čínským komunistům klíče od telekomunikací. Varoval ředitel BIS v Senátu

Zatímco prezident slavil na Žofíně s čínským velvyslancem 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky, senátor Pavel Fischer svolal do Valdštejnského paláce veřejné slyšení na téma národní bezpečnost a obchod s Čínou. O největší překvapení se v závěru slyšení postaral ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Vystoupil a důrazně varoval, že pokud dnes pouštíme Čínu do našich telekomunikačních sítí, dáváme tak od nich klíče nepřímo do rukou čínské komunistické straně. 

Stalo se tak v den, kdy Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost označil Čínu a Rusko za původce brutálních síťových útoků na jedno z českých ministerstev.

Dlouhá léta jsme si zvykli od Bezpečnostní informační služby slýchat jednou ročně, když ve veřejné výroční zprávě za předcházející rok zpravodajci upozornili na ruské špióny. A málokdy se zprávy nějak rozcházely s rokem předchozím. Aktivitu ruského velvyslanectví jsme začali považovat za jakýsi východní folklór.

O Číně každý rok čteme stále podrobněji. Země středu o naši republiku uprostřed Evropy projevuje nezvyklý zájem a čeští zpravodajci to zaznamenali. Číňané kromě svých klasických metod, tedy zaměstnat vysloužilé politiky ve firmách s čínským kapitálem, začínají proti nám pracovat systémově. 

Nejmenovaný generál

Zprávy o Číně a Rusku s nelibostí nese prezident republiky Miloš Zeman. Plukovníka Koudelku ostatně třikrát odmítl jmenovat do generálské hodnosti. I když je čtvrt století profesionálem české bezpečnostní komunity, který se obranou proti špionáži zabývá od samého kariérního začátku.

S varováním musejí začít vláda i prezident jako oprávnění adresáti informací zpravodajské služby něco skutečně dělat. Podle ředitele BIS právě tato vláda reaguje na jeho zprávy naprosto profesionálně, což prý dříve zvykem nebývalo. Možná k tomuto zvyku nepřispěl ani sám Miloš Zeman jako premiér. Se svými zpravodajskými službami vedl poziční válku po tzv. bamberské aféře. Zeman jako vysloužilý premiér ve své knize vyplísnil zpravodajce, že všechny služby můžeme beze zbytku zrušit a bezpečnost státu to neohrozí. A posléze už jako prezident, označil příslušníky BIS v televizním vysílání za čučkaře, aby s nimi zúčtoval definitivně.

Špioni ve ventilační šachtě

Ředitel zpravodajské služby popsal spektrum práce čínských špionů, od amatérského šplhání šachtami a špehování skrze mřížku ventilace, až po naprosto sofistikované metody cíleného elektronického sledování, odposlechu a kybernetických útoků na počítač či telefon zájmové osoby. Není úplně jasné, zda bychom se měli smát amatérským šplhajícím špionům nebo by nás smích měl okamžitě přejít. Zejména v kombinaci s čínskými technologiemi v mobilních sítích páté generace.

Klíče od našich telekomunikací i od naší země bychom skutečně neměli nikomu svěřovat. Naopak bychom se o ně měli postarat sami nebo s pomocí našich důvěryhodných spojenců. Zatímco Evropa bývala dříve v čele výzkumu a technologií, v posledních letech zaspala. A je tak co dohánět. Ať už se vydáme jakoukoliv cestou, před Čínou, která se na našem území snaží utrhnout co největší vliv, se musíme mít na pozoru, pokud chceme zůstat svobodnou demokratickou zemí.

Rubriky
Komentáře Nezařazené

Huawei vrací úder

Huawei stále dodává technologie do páteřních sítí státní správy. A to bez ohledu na varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, který vloni veřejně upozornil, že s Huaweiem je zkrátka problém. Striktně sice dodávky čínských technologií s červeným logem úřad nevyloučil, ale nařídil pracovat s tzv. analýzou rizik. Tedy důsledně prozkoumat, kam se daná technologie instaluje.

Jednou z takových institucí je Státní tiskárna cenin. Není to jen obyčejná tiskárna. V republice není citlivější organizace, která kromě tisku peněz tiskne i všechny české identifikační doklady, tedy občanské průkazy a pasy. K průkazům musí vydávat elektronické certifikáty a pracovat s kryptografickými prostředky. Nebo třeba policejní prezidium, které dostane od Huawei páteřní síťové prvky a sbíhají se u něj data ze všech trestních řízení. Tak takovou analýzu rizik by si zasloužil znát každý občan České republiky.

Komunistické evangelium

Poté, co NÚKIB vloni zveřejnil výbušnou informaci, začala v médiích na povrch vyplouvat znepokojující pravda. Že na poradách Huawei pravidelně zasedají pracovníci čínské ambasády a že radí pracovníkům Huawei, jaké informace mají zjišťovat o nákupčích a manažerech českých úřadů a státních firem.

Státní správa neobchoduje s Huawei napřímo, ale přes prostředníky. Jejich úkolem je (cituji z webových stránek) „evangelizovat Huawei technologie ve společnostech jako ČEZ, ČEPS, eON, RWE a dalších“ (konec citace). Tedy i do státem vlastněných firem, kam veřejná kontrola hůře vidí.

Takhle si pravděpodobně evangelizaci technologií představuje čínská komunistická vláda. Která pak těžko může prohlašovat, že se soukromou firmou Huawei nemá nic společného.

Huawei zasahuje v Polsku i v Africe

Huawei operuje třeba i v Ugandě, kde přes své technologie nasazené u mobilních operátorů napřímo předává odposlechy vládě. Aby ta potom likvidovala  politickou i názorovou opozici.

V Polsku obchodního ředitele Huawei zatkli pro špionáž. Huawei se ho nezastal, ba naopak ho okamžitě propustil.

A žádnou z informací vedení společnosti nedementovalo. Ani to nešlo. Tiskové oddělení se zmohlo pouze na klasický argument, že dělají vše, co je v telekomunikačním byznysu běžné a že čínské zpravodajské službě by nikdy žádné informace dobrovolně nepředali.

O tom musíme pochybovat už ve světle případů, které jsou veřejné. Zkušenosti s Huawei už několik států učinilo. Čínskou státní podporu, která umožňuje nasadit masivní množství telekomunikačních technologií za lákavě nízkou cenu, v konečném důsledku může nevratně poškodit evropský telekomunikační trh. To bychom neměli chtít.

Telekomunikační byznys je, byl a bude vždy protkán zájmy států, firem a s rozmachem IT z podstaty věci všudypřítomný. Pokud ale veškeré indicie i varovné kontrolky vnitřních zpravodajských služeb našich i spojenců blikají, skutečně není čas na hrdinství a už vůbec ne na úspory.

Vyšlo a odvysíláno v pořadu Názory a argumenty Českého rozhlasu Plus.

https://www.irozhlas.cz/komentare/huawei-komentar-statni-sprava-statni-tiskarna-cenin-nukib-jiri-bulan_1909041135_dok