Rubriky
Komentáře Nezařazené

Z Twitteru hradního mluvčího se stala studnice receptů, nápadů a rad

O účtu hradního mluvčího Ovčáčka na sociální síti Twitter je dlouho známo, že se jedná o účet zcela soukromý. Novináři si od začátku neuměli s veřejnými vyjádřeními mluvčího prezidenta poradit. Protože je publikoval na soukromém účtu. Málokdy jeho tweet ale postrádal silný politický názor. Obvykle to byla zřejmá politická vyjádření a stanoviska.

Twitter je třináct let stará americká blogovací služba. Nebo spíše mikroblogovací. Své uživatele totiž limitoval původně na 140 a poslední dva roky na 280 znaků včetně mezer. Twitter vás tedy nutí psát ve zkratce tzv. tweety, česky bychom mohli přeložit jako cvrliky. Během let se ze služby pro několik málo podivínů stal celosvětovým fenoménem, do kterého se přestěhovali všichni politici, firmy i státní úřady a dalších asi 350 milionů lidí z celého světa.

Jedním z příkladů aktivního politika na Twitteru je Donald Trump, který často své úmysly ohlašuje formou tweetu dříve, než je ohlásí své vlastní administrativě. A že si tweetuje sám bez týmu poradců je zřejmé z množství překlepů i gramatických chyb. Dokonce dal vzniknout několika zcela novým slovům, ze kterých se staly fenomenální internetové memy, jako jeho unikátní slovo covfefe, které má dokonce svou stránku na Wikipedii.

Zpět ale k českému mluvčímu Pražského hradu. Jiří Ovčáček na svém soukromém účtu šíří články z Parlamentních listů, ale prokládá je moudrostí svou i Papeže Františka. Sdílí také články z webů ruské státní propagandy jako je Sputnik nebo Aeronet a zároveň své odpůrce několikrát z šíření ruské propagandy obvinil. Účet nižšího státního úředníka, jak Ovčáček sám sebe tituluje, se záhlavím s fotografií Hradu a svého prezidenta je soukromým? S názvem účtu @PREZIDENmluvci opět soukromým?

Poslední mistrovský kus Jiří Ovčáček předvedl, když sám zveřejnil tajný kód k potvrzení svého podpisu pod petici Milionu chvilek pro demokracii. V bezpečnostní komunitě si tím vysloužil titul „lama roku“, neboť tajné kódy, potvrzovací SMS se nikdy za žádných okolností nemají zveřejňovat, ani nikomu předávat.

Proč ne. Nebyli bychom to my Češi, národ humoristů, abychom nepřišli se sobě vlastní reakcí. Na Twitteru působí falešný čínský poradce Jie Tien Ming. Přibližně od doby, kdy záhadně zmizel skutečný čínský Zemanův poradce. Vyzval uživatele Twitteru, aby se přestali s mluvčím hádat a raději sdíleli užitečné recepty a rady.

Všichni víme, že s Ovčáčkem se nedá diskutovat.

Ale vzhledem k tomu, že má hodně followerů a dosah, rád bych proměnil jeho účet v lifestyle blog.

Tzn. pojďme u jeho tweetů diskutovat o:

– Receptech
– Tipech na výlety a cestování
– Zkušenost s telefony, počítači, auty atd.

— Jie (@jietienming) June 19, 2019

Tato výzva strhla naprosto neuvěřitelnou lavinu a každý tweet nižšího státního úředníka je zaplaven stovkami bazarových nabídek, proseb o pomoc s vařením či přebalováním. Další sdílejí fotografie svých koček. A fenoménu si všimly zpravodajské servery a dokonce i samotný ruský státní Sputnik.

Celá akce tak připomíná slavné happeningy Společnosti za veselejší současnost, která pořádala třeba běhy v ulici Osvobozených politických vězňů v Praze na jaře roku 1989. K Ovčáčkovi a jeho soukromému účtu se přitahuje další pozornost, ale humor silně rozmělňuje jeho původní negativní postoj i všechny vulgární reakce Ovčáčkových virtuálních nepřátel.

Rubriky
Nezařazené

Premiér. Trollové. Internety. Demonstrace Všenory, 11. 6. 2019

Něco jsem si našel na internetu:
Neuvěřitelné, co vše stíháte.
Fandíme vám s celou rodinou.
Nejlepší premiér ČR.
Stojím za svým premiérem.
Nějak si nevybavuji, který premiér ČR byl tak často mezi obyčejnými lidmi.
Díky pane premiére, remcalů si nevšímejte.
Co jste dokázali vy, že si dovolujete kritizovat pana ing. Babiše?
Kritizují vás, protože se nevyrovnají s demokratickou volbou.
Všichni, co teď řvou, byli už X let u moci a měli šanci se předvést.
Šmejdům na ulici se neustupuje.
Je to placená demonstrace.
A pak se mezi těmito pochvalnými komentáři na Facebooku objevila nenápadná technická poznámka:
Zkopírované kousky textu můžete připnout, aby po 1 hodině neskončila jejich platnost.
Je to text z interního manuálu placených internetových diskutérů.
Falešné komentáře falešných profilů pod oficiálními příspěvky českého premiéra jsme si prošli. 
Jiné příspěvky jsou zase zkopírované slovo od slova a zveřejněné pod různými jmény.
Avšak tím propagandistická mašinerie zdaleka nekončí. 
Tým Marka Prchala napíše příspěvek. Příspěvek se tzv. zasponzoruje. Objeví se na monitoru stovkám tisíc facebookových uživatelů. A to vše, za naprosto minimální náklady ve srovnání s klasickou venkovní reklamou nebo reklamou v televizi.
Příspěvek nasbírá desítky tisíc kliknutí ještě před tím, než je oficiálně zveřejněn a šíří se jako lavina. Snadno si domyslíte, kdo všechno mu ty lajky naklikal.
I sám premiér je si vědom síly sociálních sítí. V roce 2017 v rozhovoru řekl cituji:
„Počet lidí na václaváku odpovídá počtu „lajků“ na můj výrok ve sněmovně.“
Pred dvěma lety to bylo 15 tisíc lajků a demonstrantů. 
Přenesme se nyní na východ.
V ruském Petrohradě, v Savuškinově ulici stojí kancelářská budova. Patří příteli Vladimíra Putina oligarchovi Jevgeniji Prigožinovi. Oficiálně se jmenuje Agentura pro výzkum internetu. Pracuje v ní na tisíc lidí. Sedí u počítačů. Zabývají se šířením ruské propagandy on-line. V diskuzních fórech. V komentářích. Sdílejí příspěvky ruské propagandistické mašinerie. Každý pracovník obsluhuje minimálně desítku různě pojmenovaných falešných profilů. Z obrazovky se na vás smějí modelky. Jenže jde o falešné fotky. Falešná jména. 
A stihli jste si to vynásobit?
Armáda nejméně desítek tisíc virtuálních diskutérů profesionálů. V hantýrce se jim říká trollové.
Mají v hledáčku země bývalé sovětské vlivové sféry. Obvykle si hrají na emigranty. Údajně dlouhodobě žijí v zahraničí. Aby skryli své jazykové poklesky. Gramatické chyby. Rusismy. 
Otravují atmosféru každého diskuzního fóra dokonale. Jako rakovinu šíří své ruské vidění světa. Jsou schopni nakazit i skutečné lidi. Ti ochotně šíří všechny ty nesmyslné antibrusely, nogo zóny a podobné strachy, které míří na nejnižší půdy obecenstva.
Protože platí známé římské „rozděl a panuj“. Jsou to trollové, co tu a tam zasejí semínko nedůvěry v demokracii. V instituce demokratických zemí. Ve veřejnoprávní média.
Apeluji na vás. Tak jako se nenecháváte otrávit agentem StB v čele vlády. Nenechejte se otrávit ani trolly na sociálních sítích a v internetových diskuzích. Nekrmte je. Tedy nediskutujte s nimi. Neztrácejte čas.
Udělejte opak. Sdílejte články z věrohodných médií. Plaťte koncesionářské poplatky. Předplaťte si některé ze seriózních nezávislých novin. Třeba nový Deník N nebo časopis Reportér. Předplaťte tyto noviny i svým blízkým. Rodičům či prarodičům. Vysvětlete jim, že na internetu se může kdokoliv vydávat za kohokoliv. Propaganda se schovává na serverech, které se na první pohled tváří jako objektivní vydavatelé. Ve skutečnosti to jsou informační žumpy, ve kterých pracují profesionální dezinformátoři. 
Učte své blízké přistupovat kriticky k tomu, co si přečtou na internetu. Doporučuji vám, utíkejte co nejvíc z Facebooku. Vyzkoušejte si třeba sociální síť Twitter nebo si prostě jděte popovídat ven s přáteli do parku, nebo večer se sousedy do hospody. Mluvte se svými kolegy v práci. I se svou rodinou.
Zkuste si sami napsat vlastní myšlenku o politice. Uvidíte, kolik času strávíte nad jediným odstavcem. Dojde vám, že nikdo z diskutujících na internetu to nemůže dělat ve velkém zadarmo. Protože psát a formulovat myšlenky stojí neskutečné množství času.
My podpoříme nezávislé novináře. My naučíme své blízké kriticky rozlišovat, co na internetu smysl má, od toho, co smysl nemá. Jsme to my. My musíme přesvědčit ostatní lidi, že má smysl brát se za demokracii. 
Slovy nedávno zesnulého spisovatele a scénáristy Jiřího Stránského: „Dějiny lidstva posunovali vždycky kupředu jenom snílci a romantici. Jen oni byli schopni věřit v cosi neuskutečnitelného. A jen to neuskutečnitelné, když se uskuteční, to posunuje lidstvo dopředu.“ 
Přesvědčme lidi okolo sebe, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. I na internetu.
Rubriky
Komentáře Nezařazené

Do dvou let bude mít občanský průkaz v sobě nový čip. Stejně jako cestovní pas

Poněkud nenápadně vydala Evropská rada nařízení o aktualizaci evropského občanského průkazu. Ten nadále budou vydávat národní státy, ale přibude do nich nová evropská povinnost. Karta bude muset obsahovat bezkontaktní čip a v něm fotografii a otisky prstů majitele. Nejedná se o žádnou převratnou technologii. Jde o stejný čip, jako má v sobě současný biometrický cestovní pas. Občanské průkazy se stanou platným a bezpečným cestovním dokumentem pro celou Evropu.

Občanky opět po novu

Pro nás Čechy to bude znamenat další technologickou změnu. Stát začal před rokem vydávat občanské průkazy s kontaktním čipem pro elektronickou identifikaci do státního portálu. A sotva se tato novinka uchytila, už se budeme muset opět připravovat na změnu typu karty, aby občanský průkaz měl čipy dva. Původní kontaktní pro čtečku čipových karet a nový čip bezkontaktní, který umožní jednoznačnou identifikaci majitele například při policejní kontrole na letišti.

Zpět ale k průkazu samotnému, k důvodům, proč jej vlastně chce EU zavádět. Biometrické pasy a nově i čipové karty v sobě obsahují několik bezpečnostních mechanismů, které znemožňují jejich padělání, kopírování a pozměňování a tím pádem zásadně zvyšují jejich bezpečnost. Pro padělatele je do určité míry možné potisknout plastovou kartičku. Jenže překonat zabezpečení čipu je se současným stavem matematické vědy a kryptografie úplně nemožné. Průkaz, který vám vydá stát, je vydán opravdu jen vám a jen vy s vašimi otisky prstů jej můžete použít.

Čipy? Není se čeho bát

Nikdo se také nemusí bát, že čip v občanském průkazu bude sloužit ke sledování. Čtení čipu funguje pouze na vzdálenost maximálně několika centimetrů. Bezpečnostní mechanismy jsou shodné s biometrickým pasem. Pokud si chcete čip dokladu přečíst, musíte ho vyndat z kapsy a umístit viditelně na optickou čtečku, která porovná vytištěné údaje s tím, co je nahráno uvnitř. Obsah karty ani pasu tak nemůže jen tak někdo přečíst z vaší kapsy nebo kabelky. Otisky prstů jsou v čipu chráněny ještě více. Jejich přečtení je vyhrazené pouze pro zařízení s patřičným certifikátem od státu. Typicky tedy zařízení policie nebo celní správy.

České úřady zaspaly

České úřady jistě věděly, že se tato nová evropská směrnice chystá, přesto na to při přípravě nového zákona o občanských průkazech nereagovaly. Vše uzákoněno do posledních technického detailu v zákoně a při sebemenší technologické změně se musí měnit zákon, což je v českých legislativních podmínkách nadlidský úkol.

Kdo nemá, nebude muset mít nové

Na druhou stranu i nová evropské nařízení má jednu krásnou vlastnost. Státy, které ID kartu pro své občany nemají, si s ní totiž vůbec nemusejí dělat hlavu. Prostě žádnou kartu zřizovat nemusejí. Uvidíme, jestli tradiční bezobčankoví Britové přecejen po kartě, se kterou by mohli cestovat po Evropské unii nebudou šilhat. Estonsko se bude opět jen v koutku tiše uculovat. S novým nařízením si nemusí dělat hlavu, neboť bezkontaktní čip s otisky prstů mají v kartách už mnoho let.