Rubriky
Komentáře Nezařazené

Huawei odstřižený od amerických výrobců. Chystá se přepnout na režim Slušovice

Americký prezident Trump zahnal do kouta Číňany. Domácím producentům zakázal dodávat vybraným čínským firmám, mezi nimi je zahrnutý telekomunikační gigant Huawei. Američtí výrobci čipů Broadcom, Intel nebo Qualcomm nesmějí prodat do země středu nic. A hned poté se tak trochu náhodou v centru dění ocitl americký Google. Ukázalo se, že kvůli zákazu nemůže prodávat do číny žádný licenční program. A to se především týká Androidu od Googlu, tedy nejrozšířenějšího operačního systému chytrých mobilních telefonů na světě. Zjednodušeně toho, co na obrazovce chytrého telefonu vidíte.

Do několika měsíců by se zákaz začal bezprostředně dotýkat každého uživatele chytrého telefonu čínských výrobců. Zákaz se týká bezpečnostních aktualizací a nových aplikací. V Číně to nevadí, tam stejně přístup ke globálnímu softwaru zákazníci nemají. Ale všech uživatelů mimo čínské hranice se to pravděpodobně dotkne. Mluvčí Googlu alibisticky říká, že těch stávajících majitelů telefonů ne. Avšak nic neříká o majitelích budoucích.

Huawei se snaží minimalizovat škody

Huawei se nyní bude muset spolehnout na čínské výrobce čipů a na své čínské programátory. V nadcházejících měsících a letech uvidíme, jak si Huawei buďto vybojuje svébytnou pozici na světovém trhu. Nebo se z něj postupně stáhne zpět na trh domácí. Čínské výrobky se bez amerických součástek a softwaru neobejdou snadno. Než bude Huawei schopen zajistit náhradní čipy do produkce, zažijí jejich manažeři, programátoři a ředitelé výroby ještě hodně perných chvil.

A zákazníci Huawei se budou muset spolehnout na čínskou programátorskou produkci, která bude nedokonalá a plná chyb, šitá horkou jehlou na poslední chvíli. Léta technologického náskoku se těžko podaří dohnat v krátkém čase. Čínská produkce se tak začne podobat slavným československým Slušovicím. Embargované dodávky amerických čipů a softwaru, s tím Slušovice bojovaly už v osmdesátých letech. Legendární družstvo mohlo získat technologie pouze ze zemí socialistického tábora a programy si museli napsat  sami.

Kam povedou zákazy

V dalších týdnech a měsících uvidíme, kam zákazy amerického prezidenta dovedou Spojené státy. Nařídit domácím firmám, že kvůli stavu nouze musejí přestat dodávat svým zásadním zákazníkům je za A. Kde ale máme B? Kam se podaří všechny čipy prodat?

Technologiím Huawei se podařilo proniknout k několika menším americkým mobilním a internetovým operátorům ve Wyomingu a Oregonu. Z čehož si šibalsky dělá legrácky sám Huawei na svém Twitteru. A ukazuje tím na provázanost mezi dodavateli, odběrateli a konečnými uživateli v současném globalizovaném světě.

Americký prezident může svými činy nastartovat naprosto nevídaný vývoj směrem pryč od globální ekonomiky zaměřené na co nejnižší výrobní náklady bez ohledu na to, kde a s jakými dopady se klíčové telekomunikační produkty vyrábějí. A přivede nás zpět k tomu, že telekomunikace jsou pro nás strategické a že výrobu všeho prostě do Číny outsourcovat nemůžeme. Zákazníka to bude stát více peněz. Ale beze strachu, že bychom se za pár let dostali do pozice, kdy čínským státem podporovaný Huawei řekne: nechcete od nás brát technologie? Tak my vypínáme.

Rubriky
Komentáře Nezařazené

Kamerové systémy rozpoznají váš obličej. V Číně tomu fandí, v San Franciscu zakazují

Zatímco v Číně se stalo elektronické rozpoznávání obličejů z kamerových záznamů základním stavebním kamenem občanského kreditového systému, ve Spojených státech se nyní objevila první vlaštovka, která jde přesně opačnou cestou. Zastupitelé San Francisca na území města zakázali, aby úřady takové inteligentní kamerové systémy nakupovaly nebo zaváděly.

Zatímco v demokratických státech policie a zpravodajské služby používají kamerové systémy k boji proti závažnému zločinu, v totalitních státech jako je Čína se kamera s rozpoznáváním obličeje používá k odměňování a trestání občanů za banální přestupky. A tam přesně míří zákaz sanfranciských zastupitelů. Chtějí mít kontrolu nad tím, kdo a proč takový systém za městské peníze provozuje.

Mimochodem systém identifikace obličeje není 100procentní, dokonce se chová poněkud rasisticky. Avšak jen kvůli banálnímu technickému důvodu. Tmavší kůže na obličeji je ve videu obvykle špatně exponovaná. Obličej je tak příliš tmavý a ztrácejí se v něm klíčové rysy tváře, které by vedly ke spolehlivé identifikaci.

Rozpoznávání obličejů nejde dohromady se zdravou demokracií

„Technologie rozpoznávání obličejů nejde dohromady se zdravou demokracií,“ citujme jednoho z navrhovatelů zákazu. Na druhé straně stojí lobby výrobců kamerových systémů, datových úložišť a softwaru, který analýzu obrazu provádí. A také policie, která by nejraději měla kamery s rozpoznáváním obličejů na každém rohu.

Nacházíme na křižovatce, zda se vydat cestou Velkého bratra a nechat nejen policii, ale třeba rovnou dopravní podniky dělat svou práci jednodušeji skrze nejchytřejší kamerové technologie. Černý pasažér bude odhalen třeba už na zastávce autobusu a přivolá revizory nebo policii. V těchto měsících a letech se tedy nejhorší noční můry ochránců soukromí, kteří kritizovali zavádění už samotných kamerových systémů přeměnily v něco naprosto nevídaného.

Co kdybychom se vydali cestou svobody jednotlivce, který má právo na soukromí a tedy i potenciálně na protiprávní činnost. Dotyčného bude muset někdo přistihnout při činu a chytit za ruku. Určitě by neměl nikdo, ani preventivně, natožpak preemptivně identifikovat konkrétní lidi automaticky. Už vůbec ne pomocí softwaru pro obrazovou analýzu a už vůbec ne mimo policii, která k tomu má zákonné zmocnění, ale také zákonnou kontrolu.

Mohli bychom se totiž z Orwellova Velkého bratra dostat skokem do jiného, ještě strašidelnějšího filmového scénáře filmu Minority report. Ve fiktivním Washingtonu roku 2054 se zločin trestá ještě dříve, než se stane. Protože tamní software vyhodnocuje přímo vaše myšlení a potrestá vás při myšlence na sebemenší zločin.

Když se kamery zaměří na obličeje a chůzi

Zatím jsou programy na rozpoznávání obličejů velmi neohrabané, ne zcela úspěšné a jsou ve fázi učení. Když vás systém začne neomylně rozpoznávat podle obličeje, stylu chůze a další algoritmy začnou vyhodnocovat, kde se objevíte nebo co se chystáte udělat, mohli bychom být ztraceni.

Pojďme pečlivě zvažovat a otevřeně informovat o tom, jak hluboko do našeho soukromí může rozpoznávání identity v kamerových záznamech zasáhnout. A jak a zda budeme kontrolovat ty, kteří do těchto systémů budou investovat veřejné, tedy naše vlastní peníze. U moudrých zastupitelů v San Franciscu leží inspirace.